..: Továrna na absolutno :.. 1. Prolog - Továrna na absolutno
Kategorie: Návrat do minulosti

1. Prolog

Rubrika: Návrat do minulosti
Fandom: Harry Potter
Námět: Bylo to teprve pár týdnů, co Severus Snape zabil Albuse Brumbála. Harry musel splnit neodkladné poslání - najít všechny Voldemortovy viteály. Ovšem to by nesměl v domě Blacků narazit na neregistrovaný obraceč času, jenž se rozhodl využít, aby změnil minulost. Co nadto nečeká, to se stane skutečností. Když ho obraceč pošle do časů, kdy se chodbami Bradavic prohánějí Pobertové, dostane šanci setkat se svými rodiči.

Povídka vznikla na přelomu let 2003/2004 a po menší úpravě pracuje s obsahem knih jen do šestého dílu, tedy ignoruje obsah Relikvií smrti.
Postavy: Harry Potter, James Potter, Sirius Black, Remus Lupin, Petr Pettigrew, Lily Evans, Albus Brumbál aj.
Žánr: genfikce, humor, dobrodružný
Rok vydání: 2003/2004
Omezení: vhodné pro všechny
Status: DOKONČENÁ

 

 

Vítejte u pravděpodobně historicky první československé fanfikce na téma cestování časem. Ano, čtete správně. První. S největší pravděpodobností jsem průkopníkem tohoto dnešního "klišé", které si stále drží mezi čtenáři oblibu.

Psal se rok 2003 a já jsem se v televizi dodívala na svůj oblíbený film s M.J. Foxem Návrat do minulosti (po kterém, jak asi chápete, vznikl název tohoto příběhu) a říkala jsem si: "Tahle tropa se mi velmi líbí, bylo by úžasné přečíst si něco na cestování časem v rámci fandomu o Harrym Potterovi, vždyť to nabízí s obracečem takových možností."
A tak jsem ve vší snaze šla prohledat československé internety, svět fanfikce, všechny stránky, blogy, archívy, které jsem znala a navštěvovala (a nebylo jich málo). Tehdy ještě Google v plenkách a Altavista nenabídly nic, co by zadání odpovídalo. Zkrátka jsem nad hledání strávila opravdu notnou dobu čítající dny i týdny, ale bezvýsledně.
Zkrátka a dobře, v roce 2003 opravdu na toto téma ve fandomu neexistovalo. Byla jsem zklamaná, protože to byla přesně ta premisa, kterou jsem si chtěla PŘEČÍST. Znáte ten pocit, když si chcete něco prostě jen přečíst, ne to psát, ale chcete to prožívat jako čtenář - tak takhle přesně jsem to měla.
Ale nakonec mi nezbylo nic jiného, než si to tedy napsat celé sama a na přelomu 2003/2004 jsem se do toho pustila.

Je to jen pouhá gen fikce, nijak zvlášť dlouhá (původně měla být trilogií na cestování napříč časy přes budoucnost až k době zakladatelů Bradavic), ale jak se asi dalo předpokládat, na starém Fanu (archív) bořila svoji originalitou tahle moje ptákovina příčky a denně jsem k ní dostávala stovky komentářů na všech frontách. 

Dnes už je povídek na toto téma hromada a tohle moje zázračné veledílo už snadno zapadne, protože není ničím zvláštní, ale i tak jsem se rozhodla ho opravit a znovu vydat.
Po menších úpravách pracuje příběh s knihami jen do šestého dílu (v podstatě hlavně jen do pátého dílu, šestý už jen okrajově ve stěžejních bodech jako je smrt Brumbála).

 

Ačkoliv byl pořád srpen, bylo to už týden, co Harry Potter opustil dům Dursleyových. Dosáhl sedmnácti let a letos by měl jít do sedmého a posledního ročníku, ale navzdory tomu se zapřisáhl, že se do Bradavic už nevrátí. A hodlal to splnit.

I když to zprvu vypadalo, že nebudou Bradavice po nedávných událostech znovu otevřeny, nakonec se Ministerstvo kouzel rozhodlo školu otevřít.

Nová ředitelka, Minerva McGonagallová, letos zařídila, aby se nepřijímali nováčci, a tak nebylo v plánu otevírat první ročníky.

Čím méně studentů na hradě bylo, tím snadnější bylo vypořádat se se situací. Po fiasku, které se odehrálo na konci roku, měli rodiče dětí strach. Ve škole už nebylo tak bezpečno, jak se vždy tradovalo.

Řady určitě zřídnou, protože podle toho, co Harry slyšel, plno studentů mělo letos zakázáno se vrátit studovat. A domácí studium nebylo mezi kouzelníky až tak cizí. Kromě jiného řady žáků přestoupilo na jiné kouzelnické školy po světě.

 

Bývalý Nebelvír se rozhodl svůj závěrečný rok věnovat hledání viteálů. Najít Voldemortovy úlomky duše bylo poslání, které mu Brumbál svěřil předtím, než ho ten zrádce Snape brutálně zavraždil.

 

A teď se tady připravoval na poslední výpravu. Na Grimmauldově náměstí dvanáct. Starém domě po mrtvém kmotrovi, který se nyní stal jeho domovem. Domovem, který Sirius tolik nenáviděl.

Všude v domě viděl vzpomínky na kmotra, na každém rohu mu nějaká stopa připomněla muže, který mu byl kdy nejblíže rodině.

A i když mu před rokem bylo jedno, co s domem udělají, letos byl vděčný za to, že ho měl. Neměl by se během roku kam uchýlit a tohle místo, přestože už nebylo náramně skryto, neboť strážce tajemství byl po smrti, pořád sloužilo jako výtečný úkryt před vlezlými novináři. A smrtijedi by ho po tom všem tady taky nehledali. Většina o existenci tohoto místa ani nevěděla. Nadto měl pár zadních vrátek, kterými se pojistil, aby ho tady nehledal nikdo.

 

Stál v knihovně rodiny Blacků, prohlížel si knihy a taky věci, které tady po sobě ještě Sirius zanechal v době, kdy netušil, co je čekalo.

Vzal do rukou Vzestupy a pády mocných čarodějů a byl připravený přečíst si znovu nějaké to xenofobní čistokrevné moudro. Otevřel vazbu, aby nalistoval první stranu a to, co uvnitř spatřil, vůbec nečekal.

Stránky v knize chyběly. Místo nich zela v knize vyřezaná díra, v níž byly zasazené miniaturní zlaté hodinky na řetízku. Zamračil se a vytáhl je, aby se na ně lépe podíval. Spíš než klasické hodinky ten předmět připomínal podivný barometr s hromadou číslic, ručiček a neobvyklou mechanikou. Harry už ten kus kovu někde viděl. Nebo měl alespoň pocit, že už se s ním někde setkal. A když se mu vybavila vzpomínka ze třetího ročníku, kdy s Hermionou zachraňovali Siriuse a Klofana, v ten moment mu bylo už nad slunce jasné, co to právě držel v ruce.

 

„Obraceč času? Kde by se tady vzal obraceč času. Nemá jich být jen pár? A vůbec, nemají být registrované a hlídané Ministerstvem kouzel?“

 

Obraceč se malinko lišil od toho, který měla Hermiona. Tento měl víc ručiček a větší množství číselníků. Dost pravděpodobně nebyl ani registrovaný, soudě podle toho, že ho tedy našel v knihovně Blacků, kteří si hodovali ve vlastnictví ilegálních předmětů, a kromě jiného taky v černé magii. Ale jak k němu přišli, mu bylo záhadou.

S takovým obracečem času by se dalo dělat ale věcí. Například se vrátit v čase a zabránit smrti Albuse Brumbála. Nebo zachránit Siriuse, pokud by bylo vůbec možné cestovat i rok a více zpátky v čase. A k čemu ho vůbec používali Blackovi?

Harry se na malý časoměr podíval zblízka, na stranách měl otočný mechanismus, který, když se pozorně zadíval, mohl nastavit nejen hodiny a dny, ale dokonce i letopočet. Překvapeně vydechl. Tímhle se obraceč lišil od toho, který vlastnila jeho kamarádka. Ten Hermionin byl uzpůsoben k cestování na kratší časové návraty. Ale pokud ho zrak nešálil, dostal se mu do rukou nebývalý raritní kus.

K cestování roky, staletími.

Kousl se do spodního rtu. To pokušení bylo až příliš velké, aby ho nevyužil. Mohl by něco zásadního změnit? Mohl by třeba zachránit třeba i svoje rodiče?

A kdo na jeho místě by to neudělal?

Mohl by zkusit něco menšího. Jako třeba zabránit Brumbálově vraždě. Od toho okamžiku uplynulo jen pár týdnů, tolik by to přece nezměnilo, že?

Uchopil dvěma prsty obrátky a zatočil s nimi. Sotva vnímal, kolik obrátek vytočil, když ucítil, jak jeho tělem proudí po povědomé brnění. A pak se mu to trochu vymklo z ruky, když se obrátky nepřestaly točit, přestože už s nimi dávno nemanipuloval. Svět kolem něj se mihotal jako stíny, viděl kolem sebe rozmazané pohyby a postavy, které v životě nepotkal, prostředí se začalo otáčet a všechno mizelo a zase se objevovalo.

Až se nakonec objevilo podivné světlo, magické reziduum, které se ve vší síle rozpínalo v prostoru. A než se stihl vzpamatovat z toho, co se děje, tak ta magická sila proplula až k němu a nakonec i obalila jeho tělo. A on měl pocit, že se právě protáhl nejen časem, ale že se i někam přemístil.


 

***

 

„Au, zatraceně!“

Dopadl na nějakou kamennou zem. Zamrkal a snažil se zorientovat, do jaké patálie se to zase dostal. Kolem byly stejně kamenné zdi, na nichž hořely louče, a vzduchem se plížil lezavý chlad.

„Kde to do háje jsem?“ postavil se stěží na nohy, nepatrně se mu motala hlava.

Jediné, čím si byl jistý, byl fakt, že se objevil někde v minulosti. Ovšem kdy v minulosti, o tom neměl představu. Neměl v úmyslu to takhle podělat. Krucinál hergot, co teď bude dělat?

 

Jedno bylo jisté, musí prvně zjistit, kde to vlastně je. A do jaké doby se to vůbec přenesl.


Vydáno: 5.5.2022 21:02 | 
Přečteno: 14x | 
Autor: Blanch
 | Hodnocení:

Komentáře rss

Přidat komentář >

Nebyly přidány žádné komentáře.


Nejnovější komentáře
16. kapitola - Návštěva - Ach můj... Zaslal/a: Mysty  •  Čas: 19.5.2022 21:35
8. kapitola - Také by... Zaslal/a: Karin  •  Čas: 13.5.2022 23:02
16. kapitola - Návštěva - Já děku... Zaslal/a: Blanch  •  Čas: 11.5.2022 18:47
7. kapitola - Děkuji ... Zaslal/a: Blanch  •  Čas: 11.5.2022 18:46
16. kapitola - Návštěva - Tak jse... Zaslal/a: Janissa  •  Čas: 25.4.2022 22:07
7. kapitola - Hezká p... Zaslal/a: Mirek  •  Čas: 24.4.2022 23:00

Více komentářů...



Statistiky se započítávají zhruba od roku 2011.



Pokud chcete, aby vám chodily novinky webu na e-mail, přihlašte se k odběru!
Stačí zadat pouze adresu.


Jméno
Text
my chceme Pretty woman, prosím prosím
Ahoj, kdy zase bude novy dil Pretty woman?
icon Pardon, ja opravdu netouzim po tom, aby to nekdo cetl v tyhle forme :)
No taaak, to mi nemůžeš udělat :( Zbývá mi pár kapitol :(
Já si před chvílí říkala že jsi to nejspíš smazala, protože mi to nešlo zobrazit...
icon No, ono to tam hlavne cele neni, ja to tusim skryla, aby to nikdo necetl :D
Nejde o nic, co by bylo nesnesitelné nebo iritující. Takže pohoda :) :D
icon Ten blogovy nedoporucuji cist, je tam hromada chyb, silena stylistika :D, ale chapu, ze clovek to skrze zvedavost kolikrat ignoruje.
Tak jsem hledala hlouběji a našla tvůj blog, kde to všechno máš. Opravdu moc děkuji za kvalitně propracovaný příběh.
To naprosto chápu. Navíc, nemohla jsem kvůli tomu spát, protože jsem byla hrozně zvědavá...
icon se vratim za tyden z dovolene. Takze proto dokoncena, ale trinactkou to nekonci.
icon Linn: i kdyz ti to ukouslo konec komentare, chapu, kam smerujes. PW je povidka, co jsem dopsala pred lety, ma 68 kapitol. Nevlozila jsem vsechny, protoze jsem se rozhodla udelat korekturu a beta-read. Mam v planu denne vlozit aspon jeden dil, jakmile s...
icon Domco, Emalion, Ginger: mockrat dekuji. Ruby: jeste nevim, WP pro me neni stezejni a beru ho spis jako ulet.
Zdravím. Měla bych dotaz, který se týká tvého příběhu "Pretty Woman". Když jsem ji četla na Wattpadu, úplně mi vyrazila dech... Ale, jelikož mi přišla nedokončená, podívala jsem se na tvoje stránky, jestli tady je příběh dokončený. U statusu je přímo n...
Muzu se zeptat? Pridas vsechny povidky i na wattpad? Divala jsem se, ze tu mas i nejake, co jsem jeste necetla a na wp si je muzu pridat do knihovny. Diky za odpoved. Mej se krasne.
Design vytvořila Blanch © 2002 - 2021